Byla uctívána přibližně v letech 800 př. n. l. (možná i dříve) až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Iuno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím, bleskům. Říká se, že vládla i počasí. Na starosti měla především manželství a právě k ní se modlily manželky. Byla zároveň také velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Například nymfu Io musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když zase zjistila, že bohyně Leto čeká dítě s jejím mužem, zakázala všem ostrovům, aby ji dovolily zůstat a porodit na jejich půdě.....Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v kukačku, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Area, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Héfaistos, ale podle některých tradic, ho Héra zplodila sama, natruc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithýia. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala k ženám, s kterými ji Zeus podvedl a pronásledovala také potomky manželova vzplanutí. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Herakla.......