Podsvětí
Podsvětí (říše mrtvých) je v náboženských či mytologických představách sídlo duší zemřelých, obvykle bezútěšné místo posmrtného života, ze kterého není zpravidla návratu. Nachází se obvykle na západě (symbolická souvislost se západem slunce) nebo v podzemí. Vstup do podsvětí bývá spojován s posmrtným soudem zemřelých, vykonávaným bohy nebo soudci k tomu povolanými. V pozdějších náboženských představách a směrech (křesťanství, islám, pozdní judaismus) byl mytologický obraz podsvětí spojen, resp. nahrazen vizí pekla. Mezi podsvětím a peklem je však významový rozdíl, nelze je tedy zaměňovat.
V přeneseném významu se jako podsvětí označuje (zpravidla mravně nízké) prostředí deklasovaných společenských živlů (zejm. velkoměstských), lidí žijících na okraji společnosti
Antické podsvětí
V češtině se slovo podsvětí pojí zejm. s antickými představami o záhrobí. Podobně jako ostatní starověké národy východního Středomoří, s výjimkou Egypta, chápali Řekové a Římani posmrtný život jen jako stínovou existenci v podsvětí (hádés), v „zemi, z níž není návratu“. V řecké mytologii je popisováno jako podzemní říše obklopená řekami Styx, Acherón, Kokýtos, Pyriflegethón a Léthé. Vládne jí bůh Hádes, bratr Dia, se svou ženou Persefonou. Na začátku vstupu do podsvětí projde duše kolem trojhlavého psa Kerbera, který do říše mrtvých nepustí nikoho živého. Duše poté potká převozníka Charóna, kterému musí zaplatit dvěma mincemi. Převozník ji převeze přes řeku Styx. Na druhé straně se napije z řeky Léthé a zapomene na pozemský život. Soud nad zemřelými vykonávají Aikos, Mínós a Rhadamanthys. V podzemí se většina mrtvých potuluje bez radosti a žalu v podobě stínu, největší hříšníci si odpykávají tresty udělené bohy v Tartaru a duchové spravedlivých odpočívali na Elysejských polích.
Římské pojetí je velmi podobné, odlišuje se hlavně v pojmenování některých míst a bohů. Např. říši mrtvých vládne Plutos a Proserpina a stráží ji Cerber(us).